všichni jsme v sevření sítí které sami tkáme z bolesti jež zařezává lana
z těch ran vytéká jed ač by měla vstřebávat se mana
zhyň již strachu z temnoty, nechť vede tě víra světla
uchop hada strachu
a kdo přijde za tebou s podmínkou probodni mu dýkou ty rány
ať ví že bezpodmíněné je žití ze světla
démon je malé zvíře, když nekrmíš ho krví a zlobou
a proboha systém je to co z malých hadů spojí se a stíní slunci a otravuje vodu
každá kapka jedu dělí prostor čas i lásku
bůh za jedno zrnko dává desetkrát tolik
Dábel za deset jedno vrací
už otevři oči a poslouchej srdce
vždyť víš, bezpodmíněné je žití ze světla