14.4.2020
Ovidie, já tě zabiju
Cos mi to udělal, bratře
mrtev kážeš Ars Igne
mně! lidem! Krásně a Zbytečně!
Krásným a Zbytečným
pekelníkům pozemským
za pokus dehydratovat mě
dehydrovaným infernem
tě sežehnu nesvěcenou vírou
na náhrobek si dám:
„Zabil Ovidia vztekem“
svatě a podruhé, ty mámivá krvi!
za to, žes mě rozohnil
Ab igne ignem
za to, žes mě proti tobě postavil
za snahu utratit mou důstojnost
a touhu líbat nohy Ženštin
Pečlivě jsem vzplanutí
proměnil na uhlíky
na Karneval v uhlí Pekelnosti
z vypáleného do základů Ohněm
doutnal popel, vnouče Ohně (Ovidie)
plamen proti plamenu
bratr proti bratru
oheň proti ohni
sluha, pán a Pán zacházejí
se mnou nevycházejí – vše jde proti mně
Ale Jan je Zmatkem.
Zrno je klasou.
JÁ JSEM OHNĚM.
já sám
Jsem světlem, lampářem
transparentní pochodní
důstojnou zkratkou
k životu a pravdě, Kriste.
ars?
ars persona