Blázni.cz - dobrý kanál

Odložte učenost - a budete bez starostí!

 

Tichý souhlas a obřadné přitakání - čím se od sebe ve výsledku liší?

Nechat jít události svou cestou nebo zasáhnout a snažit se je vést - jak velký je mezi tím rozdíl?

 

Ale má-li lid před něčím úctu,

nelze to pominout.

To není, co nazýváme učeností,

a přesto je to to, čemu se dobrovolně podvolujem.

 

Ó jaká bezútěšnost! A její meze nelze dohlédnout!

Davy se radují a veselí,

jako by slavily obětní hostinu,

jako by stoupaly k terasám o příchodu jara!

 

Já jediný zůstávám tichý a neúčastný,

jako bych byl bez tvaru a znaku,

jako dítě vyšlé z lůna, které se dosud neusmálo.

Ztracen jako poutník, který nemá kde spočinout.

 

Všichni lidé jsou naplněni a v nadbytku,

jen já jediný jako bych byl zapomenut.

 

Běda! Mé srdce je jako srdce pomatence!

Jsem tak nevědomý a zmatený!

 

Lidé tohoto světa jsou plni světla,

jen já jediný jsem jako v temnotách!

lidé tohoto světa jsou čilí a obratní,

jen já jediný jsem zemdlený a netečný!

 

Jsem pustý jak moře, zmítán a hnán -

jako bych neměl kde zakotvit!

Lidé tohoto světa jsou schopní a prospěšní,

jen já jediný jsem bezcenný a k ničemu!

..

Tao Te Ting (úprava textu B.Krebsové, od 'ó jaká bezútěšnost..' je text převzat zcela)

..

O Tao, Pokojná slova

 

Pokojná slova nikdo neposlouchá

k salvě barev všichni obracejí zrak

 

k čemu ještě mluvit?

 

Zapomeň na jejich výhrůžky, hrozby vězením.

Padesátkrát jsi mluvil, ani jednou nikdo neposlouchal.

Nenastal snad už čas dělat to co chce duch, duše?

Kam si jde vítr tam jde hlas, a tam jde duch. Ptá se snad on někoho na jeho názor?

Proniká skrze větve, proniká mezi balvany a kopečky, letí nad hladinou, neptá se nikoho a proniká tam.

Je tam dříve, než jakákoli moc, dříve, než kdokoli proti němu jenom může hlesnout

a ani nikdo neví jak se tam vzal, všichni se hrozí, nad jeho silou.

 

Vítr/duch si jde kam chce, slyšíš jeho zvuk/hlas, ale nevíš odkud přichází. Podle toho ho poznáš.

Zdaž není třeba jen to co si žádá duch?

Zdaž není třeba jen to, o čem ten hlas mluví?

Proniká kamkoli a není jak ho uvěznit.

Copak tohle není ten duch hlubiny, který nikdy neumírá.

Copak to není ten dech o kterém mluví staří?