11.4.2013
Další zbytečná slova
Už bylo napsáno zbytečně mnoho slov, nevadí, přidám další, ten prostor to snese.
Ale já už nesnesu tu bolest!
Někam to napsat musím...
Do deníčku? Ale jděte, z deníků mám akorát tak noční můry. Jsou tak trvalé.
Všimli jste si, jak má každý z nás svůj oblíbený způsob, jak si (nechat) ubližovat?
Třeba nemít rád překvapení a přesto otevírat dveře, které mají zůstat zavřené.
Tak mě tedy osude ještě jednou překvap.
A já pak překvapím vás...
To pak člověk jezdí ranním městem a nic se mu nechce.
Když se hned po ránu nasere, že by vzteky prdelí mohl louskat vořechy.
Z kočárků řvou děti - i ty jsou neskutečně trvalé.
Chcete děti? Ne? Tak nešukejte.
Jeden krok dopředu a dva zpátky...
Couvám pryč od svého štěstí.
Couvám
a ty spíš.