Ostatní
vidí jen to, co ukáeš, brat?í?ku!
Byla jsem tak hrdá,
nesl jsi se mezi prostý lid
v o?ích denní úas
úbytek t?ký idejí
kdes byl v?era? Polapil t? démon místa,
ukrutný chvíle,
te?e ti ilou ohnivá voda;
hledal jsi úsm?v a nenašels,
schována v davu a vd??n? sama
s tebou pod šátkem
s kadým nádechem
cítíš mou p?ítomnost tady…
…stébla ti to šeptají,
jsi nevinný,
v poledne probuzený,
a p?íliš reálný;
chodíš v kruhu – všichni chodí-
me v kruhu,
pak pro? se divit?
V poli ztracený
brat?í?ek
ivý a neskute?ný
mezi zv??í.