Blázni.cz - dobrý kanál

Již nikdo nemává mé postavě, nikdo mě nepoznává.

Město má výraz nepodobný ničemu známému,

obloha se zalévá poledními pohledy a náhodný chodec do mě vráží se zjevným pohrdáním.

Již dávno nebudím rozruch ze spánku, jsem jen stínem. Lidé mě obcházejí a vrhají nepřející posunky.

Město se chvěje pod tlakem průmyslových novinek, vystrašená obloha mizí v nenávratnu.

Přecházím na druhou stranu a snažím se vzpomenout, jaké jméno se právě sluší vyslovit.

Nic mě nenapadá, hlava klesá dolů, nohy se samovolně dávají do pohybu, odnáším poslední možnost návratu hluboko do lesa.

Již dávno mě nikdo nehledá,

pověz mi, matko, opravdu jsi to tak chtěla?

21.10.2013