Nejsem zas o tolik prožitků mladší než ty
prosím tě - věř mi
a některé cesty mám nespočtukrát vyšlapané
a je-li čas na upřímnost
má-li to být fér
tak připouštím:
chůze do schodů je má oblíbená disciplína.
Mrazíky - zdaleka ne ranní -
se mi třepotají v nitru
cítíš jejich ozvěny
jak chvěje se mé tělo
prkenně stojím ti úplně nejblíž
ta myšlenka teď se mnou sedí v křesle
na tváři stále cítím, jak škrábeš
Chci znát tvé písmo
ale bylo-li první slovo
pak nechci ho znát
A upřímná pravda jen jako záškub hlavou
...chybějící vysvětlení přeci není lež
Vnitřní teplota stoupá
prsty u nohou dřevění a hoří
poučena osudem: Dávej pozor, malá!
V nevyhnutelné ztuhlosti
se stále čerstvou vzpomínkou na půlnoc
Slzy stoupající a klesající
křivka výkonnosti
jdi spát - drahý člověče
potřebuješ sílu
k podrbání nejnovějších strupů
jež obalují a chrání
a po strhnutí křupnou
tedy přijímám výzvu a slibuji,
že tentokrát budu bojovat čestně.
