Mám tě ráda, malá,
jsi tak ženská v některých ohledech,
a v jiných ještě dlouho budeš dospívat v Máriu.
Mám tě ráda, malá,
i kdyby tě spolklo peklo a vyplivlo po dnech zpátky na zem
špinavou
s roztrženou punčochou.
Mám tě ráda, malá,
protože mě vidíš tak lehkou
a přesto jsou tvoje oči prosty odsudku.
Věřím těm očím,
že všechno bude dobré,
že má tenhle škaredý svět naději,
když láska
Mám tě ráda, malá má,
s rukou věčně ztracenou ve vlasech,
srovnané v hlavě do latě vlastní já
jen možná,
schováš se a vydržíš.
Mám tě ráda, malá
s obrovským srdcem a obrovskou moudrostí
v pohledu a v „Hm…“
Mám tě ráda, štěňátko urousané,
malá má,
kéž andělé tě stráží, miláčku,
mám tě ráda, malá má,
tak příště
zas ukradneme spolu Osudu pár minut.
