22.9.2014
Úvaha předvolební
Každý u svého korýtka
spokojeně žvýká,
kolik sfutruje zelených kousků,
tolik rezidencí, jachet a auťáků
pak vysere na hromadu.
Na každou svislou plochu v městě
vyvěsí své ksichty,
biblické zvolání
Tady jsem!
v tom nejpokřivenějším významu,
fraška pro pár milionů diváků,
hrají, že nic nehrají,
mohou být někteří z nich čistí?
Mohou?
Ptá se znepokojené srdce občana.
Cesta do společenského pekla
je dlážděna volebními lístky
a iluze snílků
a morálka nemnohých
jak sněhové vločky
v kamenné peci,
jak sněhové vločky
v zašlém vagónu metra,
kde stěny slibují bohatství a prestiž,
dá-li korýtková loterie
zrovna jim.