Blázni.cz - dobrý kanál

Ten večer zvuky oplýval.

Přátelský smích,
když se duše k duši sklání
a zuby se lesknou na důkaz veselí.

Cinkání sklenic,
tleskání dlaně o dlaň,
defilé básníků,
tu křičících,
tu šeptajících.

Unavené úsměvy
a jen napůl vyřčené věty.

Nejhlasitější z těch zvuků
byl tvůj tichý hlas v telefonu
na pokraji zoufalství,
zvuk mezi zvuky
nejdražší
a tak bolavý,
jak jen může cizí bolest bolet.

Zavoláš a já běžím,
než se zarazím.

Proč?

Už nepoběžím
jako tolikrát
vstříc tvému vzteku 
na všechno ženské.

Napíšu pár slov
na dobrou noc,
víc sobě než tobě ta slova adresuji
a ponechám tě výčepům a sklenkám
napospas.