něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 21. 10. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Pes a most (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Hromádky jablek (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Znám to tu z mapy! (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Kavárna (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Kolik nás dnes dokáže (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Neboj se, dítě (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Tentam je tam-tam. (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Plavit se (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Fragment (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Je třeba odpovědět na výzvu prachu (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Upnul ses (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Zajímavý (próza, Jaroslav Alétotaky) • Vládce (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Ptáš se (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Oči (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Uprostřed lidí (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Bejt (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Hráze (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Tik ťak (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Špunt a výr (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Co usnadňuje komunikaci (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Nezvaní (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Obrázky (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Nadešel snad čas činů? (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Čekáme na den (mantra) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Už je tu to, co máme tak rádi (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Jazyk modlitby (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Proč trávíme čas péčí o stroje? (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Kanibal (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Morální dilema (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vzdik času (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Kulomet (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Co mi chybí (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Chaos (poezie, Jaroslav Alétotaky) • V.S.L. (haiku) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Míň (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Nemá to slova (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Hledáme (poezie, Jaroslav Alétotaky) • sen (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Žiju poezii jako blázen (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Dobrý manipulátor (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Nechceš-li mě potkat (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Jejich oči se setkají (próza, Jaroslav Alétotaky) • Když zas voníš (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vánoční (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Všimla sis (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Pan Leslie (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vášeň (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vážený kolego (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Splachovací (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Přímý přenos (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Sklíčko (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Sousedé (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Somewhere (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Stála stracciatella u kostela... (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Přečetla bych si ještě jednu knihu... (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vejce je třeba vařit z obou stran (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Program naší schůze (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Vandrák (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Jak se daří v životě? (poezie, Jaroslav Alétotaky)

7.7.2024
Jak se daří v životě?

Světelné vlasy, kterés mi půjčila

na rohu Veletržní a Janovského

spolknula paměť, záludná příšera

Tvá žlutá tramvaj zatočila vlevo

a Tys věřila v Něho

a já jsem mířil vpravo

svištěli jsme Prahou

mléčnou jako

černá káva

správa povodí pohodí hřívou

a po nás přijdou

Ti, co si to zaslouží

s louží vyschlou na asfalt

zařadilas kvalt

někam k Baltu

zůstal jsem Ti viset na rtu

nechci trhat

jen si chci podrbat bradku

dát si něco k snědku

a beze svědků

jemně se dotknout

Tvého zadku.

 

14.2.2024
Vandrák

Ťapkání lídí po mokrých chodnících parku
zní jako pusinky od Tebe

kolem a nade mnou šumí naše moře
silnic a dálnic

pospím si u Botiče
ještě chvilku.

24.5.2023
Program naší schůze

Mám návrh programu
na dnešní odpoledne.
Budeme ležet v trávě
a budem šťastný.

Mám návrh programu
na dnešní večer.
Budeme sedět v trávě
a koukat do vohně.

Mám návrh programu
na dnešní noc.
Budeme spolu ležet v trávě
a pozorovat hvězdy.

Mám návrh programu na zítra.
Harmonogram projektu,
volnočasových aktivit,
ale především zaměstnání.

Půjdeme spolu k řece.

14.3.2023
Vejce je třeba vařit z obou stran

Výběžky troglodytů se roztékají

a ani jeden z těchto navěky předpovídaných dnů

nebude tím, čeho jsme se lekli, než jsme včerejšího dne usnuli

bude jen lepkavou trýznivou fosforeskující hmotou

čerpající svou sílu z nekonečné existence

multidimenzionálního schématu, jemuž říkáme housle.

 

Tenká, a přece vícevrstvá realita nemůže najít své vyústění v ničem tak triviálním.

Musí postoupit svou panschematičnost slokám, které nebyly ještě nikým složeny.

Možná byly složeny na hromadu a možná

je přece každá z nich jen trochou neočekávaného vánku

v plachtách ptačích lodí, mířících za soumraku někam mimo čas.

 

Vejce je třeba vařit z obou stran, tak jako temperamentní lvy.

Čeká je ještě mnoho bohoslužeb a z nejedné by se mohli vrátit hladoví –

svědomí trpícího je protkané nesčíselnými vrypy, v nichž bublá něco doutnajícího

a na pokraji hlavního uzávěru války přece zaržál kůň

 

Vleklá psychóza vedoucího psychiatra má nedozírné následky na personál.

Ten pendluje po ulicích s otevřenými dveřmi, aniž by do nich naházel trochu jahod nebo jogurtu –

takové sčítání lidu se děje vždy za úplňku, ale v nepřítomnosti zvířat.

Ta tiše pospávají na březích Karpat a z chřípí se jim line nejeden kradmý vzlyk

 

Smutná váza čekající na rozklad se již prokousala k podstatě

ačkoliv by si raději zapálila a česala vítr pomerančovým deštěm

v tom tichu si odplivla na moje koleno, ale bylo to celé zaobalené a aristokratické

takže jsem nemohl než nesouhlasit a nepoložit ji na rameno kytici třešní.

 

Jsme vyškoleni k dobývání končin, které už dávno naši skutečnost opustily,

aniž by nám svěřily jediného slova na rozloupaný rohlík.

Tvrdošíjně omamná cibule už kvete jen ve větru a jediné, co s tím můžeš udělat Ty

je nechat ji odplout až na vrcholek hory jménem duha.

 

Zčernalý vichr už zase bloudí po troskách parníků

aniž by složil hlavu či alespoň báseň.

 

4.8.2022
Přečetla bych si ještě jednu knihu...

Přečetla bych si ještě jednu knihu, povídá dáma.
Ale nesměla by být o lidech. Jenom by v ní pršelo a pak by vyšlo slunce.
Vadneme, opáčím. Přišli jsme o koně i střelce.
Za okny se snáší podvečer.
Plynule odpočítávám tekutý čas.
Jednou se obalím do kartonových krabic a vylétnu nad pastviny.
Trpělivost trpěla a potřebuje spát.
Táhneme se jako karamel a najednou výstřel.
Vinyl je u konce.

4.8.2022
Stála stracciatella u kostela...

Stála stracciatella u kostela
něco chtěla
nevěděla, jestli směla
možná chtěla všechno vzdávat
možná se vdávat
možná chtěla si dát páva
a jak tam stála kráva u kostela
někdo jí kus ukous těla
tak nevěděla co má dělat
porodila deset telat
a státní převrat
no sláva
zdrávas šabat a šábes
a celá náves
krávu vykostila, vykuchala
vesele si zajuchala
udělala zářez
omyla si tváře
pláčem...

...já tam pivo stáčel jakožto náčelník
jakožto námezdní dělník z okresu Mělník
a můžu jedině potvrdit
že nosej podprdy
tady pod Brdy
a že večer
bude ještě spousta ostudy.

20.7.2022
Somewhere

malý cestopis

Prastaré platany a umění spreje

Záhřeb
ženy v kontejneru se ptám na vstup do AKC Medica
Všechny kluby zavřely.
Je noc.
Je pondělí.
Na nástupišti drnkám Over the Rainbow
přisednuvší žena zpívá
Sáva je zapomenutá za městem
pulsují jen dvě diskotéky
bouřka tluče do nádraží
a dávno zpožděné vlaky
přistávají na libovolný perón.
Stejně tak ten s Vladimírem.
Prochozená noc se projevuje v nohou
slepý vede chromého tržištěm.
Jsme jedno tělo.

Postapokalyptické bujení
Bělěhrad
Ten dredatý na autobusáku je náš bratr
Monkey barem vibruje Wild Cherry

Musíme jít, liják nepřestane.
Chorvatský chléb a sýr na hostelu.
Celý den zkoušíme štěstí
postupně na třech pumpách.
Vláďa tancuje s cedulí
hrajeme Jah Rastafarai
stmívá se a tam a zpátky
nás obchází Srbská policie.
Pumpař nám daruje chleba.
Pa mýtné bráně na nás pokřikují hipíci
M
ají jedno místo. Nedělíme se.
Turek nerozumí slovu a nabízí drobáky
na koleni v dodávce vařím kafe pro tři
spíme v poli u motorestu

Koupeme se v Nišavě v centru Niše
Stará Planina? říká trafikant. Nejkrásnější místo na světě!
Zahrádka řecké restaurace obsahuje jednoho štamgasta a jednoho kuchaře
posléze halloumi, salát, pražené cukety, placky a slivovici
v sekáči v Pirotu pořizujeme šátek a tašku free people
ti už venku hrají na flétnu a zvou nás na pivo, on je Gruzinec a ona Češka, uvidíme se nahoře
taxikáři si nás směňují
do hor to chce silnější auto

Naskočí dva Francouzi
krosny máme na kolenou
první přivítání doma dostáváme ve vsi pod horou
drápeme se nahoru už potmě
halucinujeme o kouři a zpěvu pěšinou lemovanou šňůrkami
a pablesky světlušek
dvě z nich se drží blízko sebe:
oči hladového štěněte.
Louis mu dává jméno – Rainbow.
U Svatého ohně zurčí sitáry
dělíme se o pumpařův chléb.

Ráno se zbavujeme oblečení a dívky svršků
marně - začíná liják, zebe a pokračuje
jdu pro vodu, jdu pro dřevo, jdu pro pilu
dlouhá vřelá objetí, upřímná přijetí
pukám praskám trhám se láskou k bratrům, k sestrám, k horám
a rodina se schází v kruhu
dva dny rozfoukávání ohně a kouře v očích

už zase pálí slunce a potok příjemně zebe
u
čím se umění šakuhači
učím se umění šibari
učím se mantry
pozoruji východ slunce
na jedné vlně s blázny všeho světa.
Málokdo přijel z domova a mnoho jiný nemá, než zde.
V kuchyni je potřeba hudba!
Vařím čaj z bylin, vybírám popel, stavím spíž, stavím hranici
už svolávají, zakřičme na tři!
a rodina se schází v kruhu
a sangha se schází v kruhu
jdu pro dřevo, vybírám popel, strouhám řepu, jdu pro vodu

směju se a objímám
nic víc.

Po noci probdělé s Esmeraldou
probouzím Vladimíra – skládá stan.
Bratr nám na cestu dává houbovou čokoládu
taxikář ujel
hledáme telefon a najdeme muže s autem
lahváč hlásí návrat do babylonu
k jízdence potřebujeme vstupenku na perón.

Panika ve Vídni
jinak Vládimír skoro celou cestu spí
já píšu tohle na obal od Burku
brothers and sisters
see you in five!

6.2.2022
Sousedé

Máme krásný den, viďte
jen jsem Vás chtěl pozdravit
a zeptat se jak se máte
ale koukám, že
naše zvířata si až moc rozumějí
a vy to svoje máte na vodítku
asi víte proč
z toho by taky mohl být pěkný malér
tak jsem si říkal
nemohli bychom se někdy potkat bez zvířat?
ale asi nemohli, viďte
to moje se mnou chodí kam se hnu
a Vaše koukám taky
už bych měl raději jít, viďte
tak na shledanou!

6.2.2022
Sklíčko

On chtěl přítomnost
a ona chtěla věčnost
a Přítomnost byla Věčnost
a byla sklíčkem lupy
ve kterém viděl její oko
a ona jeho vprostřed celého světa
a Oko bylo Celý Svět
a Přítomnost Věčnost Oko Celý Svět
šeptala –
kdo se vzdá, vyhrál.

11.1.2022  (upr. 17.1.2022)
Přímý přenos

(záznam snu)

Prezident Afghánistánu Michael Jackson

v bílém obleku
celý bledý
hovoří ke svému lidu
z haly letiště
legislativa mu ukládá odpovědět na všechny SMS
sleduje je patrně na tabuli odletů
odtud jej také zabírá průmyslová kamera
zprávy jsou nevybíravé a houstnou
na místě je tisknou všechny tiskárny napojené na síť
všechny účetní terminály
a už i všechny děrovačky
volám tátu k televizi
kamera se přibližuje
co to Michael dělá?
pan prezident zvedá pěstičky
tlustý muž z ochranky jej odstrkuje kamsi na kraj
prezident brečí.

14.10.2021
Splachovací

Poslední v tichu se rozprostírající mlha
nasáklá ránem a nasáklá tou nocí
kámen tu sedí
sedí tu u kamen
mačká si tmavomodré fousy
chtěl by se dotknout špičkou prstu
ucítit vibraci, zachvění světa
prosáknul sem z nebes a rozlívá se do ulic
jako lívanec
a vítr vane
a někdo pouští
Vítr vane pouští
a draky na špacír
jsem splachovací
a dneska zrovna prší
a tak se naruby převracím
odtékám s proudem někam doztracena
a to co sténá
je jen ten vítr ve větvích
ve dne Tvých
v noci mých
a odjakživa rodinných

jsem rodilý mluvčí
ale teprv se učím
proto tolik mlčím
a starý svět
loučí se loučí
a luční pouliční motýl
poulí oči na křídlech
končí se příběh

cítíš jak voní mech
jak mrazí ráno
cítíš jak v komínech
si zkřehlí lidé vaří
malí žháři
jak jim slzy čistí saze v tvářích
a to je září
a jak se Ti daří
a to je říjen
a jak se Ti páří
a ze střílen čihadel zase hlavně míří
a to je chmíří
babího léta
a to je slovo a to je věta

jsem rodilý mluvčí
už léta
ale kdepak
teprv se učím
létat
nad kamením světa
teprv se učím svlékat
a setřepat ten nános
a to je listopad
a jen chvíle do Vánoc.


 

14.6.2021  (upr. 27.8.2022)
Vážený kolego

Zajímal Vás můj názor na Váš esej, v němž se tvrdí, že Láska je pouze fenylethylamin vylučující se v mozku člověka.

Po důkladné analýze Vaší písemnosti jsem v ní ovšem dané tvrzení neobjevil.

Balíček, který jste mi poslal, obsahoval jen klíženou dřevní hmotu a uhlíkovou čerň.

30.5.2021
Vášeň

Slovo vášeň

chutná jako višeň

a je v něm slyšet báseň

a je v něm slyšet blázen

a je v něm slyšet zvrácenost

hlavy k nebi

očí k peklu


Slovo vášeň

chutná jako višeň

plná vařící krve.

16.2.2021
Pan Leslie

Pan Leslie
je dnes skleslý
tak si
na své sesli
kreslí
lesklý
taxi
tak si
kreslí lepší vesmír
a přes knír
pěstí si jezdí
ode zdi ke zdi

Pan Leslie
poslední dobou nespí
je poněkud přešlý
a je mu spíš hůř než líp...

...mezitím venku napadne sníh
zítra zas další přes ten dnešní

Pan Leslie
už stěží
ví, co je štěstí
co ho těší a co je hezký
poslední dobou ani nic nesní
poslední dobou ani nesní
o tom, co se nesmí
sny ho přešly
jak Presley z desky z dětství
jak dědci ze sousedství...

...mezitím lesklý taxi
zabrzdí v dešti
u zdi
pod mladou třešní.

 

10.2.2021
Všimla sis

Všimla sis
že ty stromy
pod kterejma jsme skoro nespali
jsou teď nahý
a ta stáň svítí do města
úplně prozrazená?

21.12.2020
Vánoční

Chovám se jako dítě
liju Ti víno na podlahu
a Ty musíš povolit objetí
a Ty musíš říct, že už je čas
usmíváš se
a rytmus Ti rozehrává tělo
děkuješ mi za vyslechunutí
zatímco ve vzduchu visí
všechno co nezaznělo

29.11.2020
(bez názvu)

Sedněme na vlak
a pojeďme někam

Mám s sebou mapy
celýho světa.

12.8.2020
Když zas voníš

Když zas voníš
u mých dveří
růžovými keři
když zas voním
u Tvých dveří
jako šeřík
vstáváš z peřin
zas věřím
že dá se přežít
bez otěží

když zas lepíš
moje oči
spící
svící
když zas lepím
Tvoje oči
pryskyřicí
zase chci
říci jací
jsme to snílci

když za zvěří
jeden druhému
vydáme se
v lese

když zas ráno
se zas viním.

26.2.2020
Jejich oči se setkají

Dá se na útěk

je jí v patách

padne vyčerpáním

obejme ji

pláče

19.12.2019
(bez názvu)

celý svět okolo si vydloubal oči

a Ty přicházíš ráno k zrcadlu

a maluješ se


vítězíš ve své hře

vtipkuješ, směješ se, tleskáš

chvíli si připadáš trochu sama

budeš dnes zase poslouchat jejich nesmysly

a večer se zachumláš do knížky


je krásně zima

18.12.2019  (upr. 23.12.2019)
(bez názvu)

všechny tyhle možný světy

všechny tyhle představy

jsou tak prázdný proti tomu

že tu teď

proti mně sedíš

proti týhle sekundě věčnosti

prožitý do morku

31.10.2019
Nechceš-li mě potkat

Nechceš-li mě potkat

nedělej to

nebudu litovat sebe

nejsi nic k přivlastnění

nebudu říkat, že děláš chybu

každý stojíme na své cestě

a nebudu říkat, že je to škoda

všechno se to mělo stát


Nechceš-li mě potkat

nedělej to

anebo ano

co já vím

30.10.2019
(bez názvu)

Že máš debilní náladu
z toho se pozná, že nejseš osvícenej

už jsem dlouho neměl debilní náladu
ale z toho, že dlouho nemáš debilní náladu
se nepozná vůbec nic

teď mám debilní náladu
na vnitřní straně víček mi bliká error
zatimco se snažím znovu a znovu přečíst
větu z návodu k použití

všechna strast koření v prahnutí

26.10.2019
Dobrý manipulátor

dobrý manipulátor

dokáže zmanipulovat i sebe

až si myslí, že je někdo jiný, než je

až mluví jako někdo jiný, než je

až jedná jako někdo jiný, než je

až je někdo jiný, než je


věř mi

jsem dobrý manipulátor

30.9.2019  (upr. 20.10.2019)
Žiju poezii jako blázen

Jsem blažen

sražen na zem

Bůh se na mě dívá

očima žen

23.7.2019  (upr. 18.12.2019)
sen

ona si ho vysní
on se jí splní
a od té chvíle sní on o ní
jak voní
jak vrní
když do ní
proniká
jak říká, co se neříká

3.3.2019
Hledáme

Ty říkáš, že v soucitu je kus ponížení

něco jako "chudáčku"

říkáš, že potřebuješ cítit, že jsi respektovaná

já říkám, že v respektu je distance

něco jako "to já bych nemohla"

že nechci být respektován

protože to znamená být nepochopený

Ona zase říká, že to, co chceme, je přijetí

nechci ale ani, abys mě "přijala, jaký jsem",

chci se proměňovat a prosím Tě o pomoc na cestě

 

Vzájemně pro sebe

a společně pro druhé hledáme 

vžití a porozumění, 

které nevyvyšuje jako autorita

ani neponižuje jako politování

nezařazuje a nedefinuje

protože nesoudí

nachází v druhém sílu

a spojuje se s ní


2.11.2018
Nemá to slova

Chtěl bych Ti něco říct, ale nemá to slova


není to, že bych bez Tebe nemohl být

není to, že bych nevěřil, že jsi šťastná

není to, že bych to musel být já, s kým

není to, že bych se bál, že jsi zapomněla

a není to, že bych slíbil být tím nejlepším

nejbezproblémovějším


není to nic, co bys netušila

ani nic co tu ještě nebylo

ale nejsou to sladký řídký řeči 

a tajit by se to nemělo


promluví to ve stisknutí ruky

anebo

to nechám ležet přímo tady

kdybys šla někdy okolo

4.10.2018
Míň

pojďme spolu být

míň než jen kamarádi


pojďme uzavřít obchod

co máš ráda Ty

za to co mám rád já

což je to samý

je to win-win strategie


předmětem obchodu bude Láska

ale žádný fejky

dopřávám si jen

kvalitní matroš

což Ti taky

doporučuju

23.9.2018  (upr. 12.11.2019)
V.S.L. (haiku)

Lokálně tvořím

globální odzbrojení

zneškodněn Láskou

24.6.2018
Chaos

Dáváš mi kalhoty na svetry

a svetry na trička

ale jinak jsi moc hodná holčička

24.6.2018
Co mi chybí

Co mi chybí?

kšiltovka?

jsem snad kšiltovkář?

kravata?

jsem snad kravaťák?

slipy?

jsem snad slipař?


Co mi chybí?

ruka?

jsem snad tělo?


Je má ruka uvnitř mě nebo vně mě?

Je na mě?

Jsem snad trup?


Co mi chybí?

pocit?

jsem snad duch?


Je můj pocit ve mně nebo já v něm?

Je vedle mě?

Jsem snad pocit?


Komu tu něco chybí?

Chybění si chybí samo.

Jsem snad chybění?

Proč ale vůbec je?

A je snad?

24.6.2018
Kulomet

kulomet kulomet kukukukukulomet

kulomet kulomet kukukukukulomet

kulomet kulomet kukukukukulomet

kukukukukulometrrrrrrrrrrrrrrrr

24.6.2018
Vzdik času

Čas vzinkdul před třidácti celých sedbi bilardabi let

Před tíb dež vznikdul debyl

25.2.2018
Morální dilema

Jdu Vám takhle po kraji útesu

a co nevidím:

pod útesem leží lvice se lvíčaty

mají hlad.

Jenže kolem je široširá poušť

najednou dozajista vím, že když rychle nedostanou jídlo, zahynou.

Chci se vrátit domů pro něco do lednice, ale co nevidím:

útes je lemován plotem, který není možné přelézt.


Mohu se však dozajista vrhnout z útesu,

taková výška mě zbaví života

a nakrmí ty ubohé tvory

vím dozajista, že by se sytí pak vypravili na cestu

a došli do krajin, kde by již bez potíží přežili.


Co tedy podniknout?

Přemítám.

Ach živote, proč nás stavíš doprostřed takového dramatu!

Prohledám kapsy - a co nevidím:

v kapse mám spícího Adolfa Hitlera. Píše se rok 1943.

Mohl bych nakrmit své drahé spolutvory tímto člověkem

a sebe ušetřit!


Co tedy podniknout?

Přemítám.

Ach živote, proč nás stavíš doprostřed takového dramatu!

Prohledám kapsy spícího Adolfa Hitlera

a co nevidím!

V jedné z nich je injekce Pervitinu.

najednou dozajista vím, že se jedná o zlatou dávku.

V druhé z nich je vypínač.

Dozajista vím, že jeho sepnutí rázem odstraní všechno zlo i dobro na planetě Zemi.


Přemítám.

Ach živote, proč nás stavíš doprostřed takového dramatu!

Když tu náhle - co nevidím:

lvíčata dole v poušti leží na kolejích, kterými s k nim řítí vlak.

Jediné, co může vlak zastavit, je výhybka, která je přímo pod místem, kde stojím.

Dozajista vím, že kdybych na výhybku hodil sebe, či jiného tvora, jimiž disponuji

podaří se mi vlak nasměrovat na odbočující kolej

jenže co nevidím!


Na odbočující koleji leží postižené černošské dítě

je postižené natolik, že najednou dozajista vím, že jeho život bude jen neštěstí.


Co tedy podniknout?

Přemítám.

Ach živote, proč nás stavíš doprostřed takového dramatu!



12.5.2017
Kanibal

Jsem zub času

travič i travička

na sobě se pasu.

12.5.2017
Proč trávíme čas péčí o stroje?

Umějí snad stroje pečovat o lidi?

Nikoliv. Stroj nezná něhu.


Stroj umí

při dodání vstupů

dosahovat výsledků.


Tak proč

trávíme čas péčí o stroje?

Co tím komu dáváme

ze srdce?

Komu se tím věnujeme?


Věnujeme život jako vstup

a stroj jede od výsledku k výsledku.


Kam?

12.5.2017
Jazyk modlitby

V jednotě v nicotě

v bytí v nebytí

v plnosti v prázdnotě

ve smrti v životě

 

žiješ

naplňuješ

jednotíš

jsi

 

zatímco já

 

umírám

vyprazdňuji se

nicotním

nejsem

12.3.2017
Už je tu to, co máme tak rádi

Stromy

louky

deky

kytary


Vlasy

oči

láska

díky za ty dary

12.3.2017
Čekáme na den (mantra)

Čekáme na den

kdy dojde všechno müsli

čekáme na den

kdy dojde všechno müsli

čekáme na den

kdy dojde všechno müsli

Všechno müsli dojde

a pak nebude nic


(pokračuje v obměnách

Čekám na tu chvíli...

I ty čekáš na tu chvíli...

Blíží se den...

Už je tu den...)

4.11.2016
Nadešel snad čas činů?

Že máme stát o svobodu
to jsme se naučili
otevírat si všechny možnosti
to jsme se naučili
jenže je tu smrt
a jak se blíží
možnosti, které jsme otevřeli
se pomalu zavírají

Přivítat vše, co přišlo
to jsme se naučili
ale naučíme se
vzdát se svévole a násilí
či snad i vůle a činů?
Naučíme se přivítat smrt?

Nebo se přecijen vzepřem
vyjdem z klidu rezignace
rozvířit pár zrnek prachu
zarazit kopí do země
a hlasitě zakřičet
a s ozvěnou slyšet
jak se nám směje
nekonečné nebe?

5.8.2015
Obrázky

Když se blížíš

kolem to vlaje a plandá


tu je louka s chatrčí

posbíraná kapela s půjčenými kytarami

mladičký básník trvající na dočtení svého notesu

co na tom, že mu zvukař ani nevytáhnul šavli

pivní strýc, co zná všechny intelektuály

protiatomáky ve všech provedeních

sojové guláše

poskakující krásky, dodávající jistotu, že

tohle je ta osvobozená přirozenost

nazí denní i noční pračlověci

pár zbloudilých teenagerů, kteří příští rok přijedou vlasatí a ověšení korálky

a další rok už možná vůbec

a pak ti, kteří to vydrželi

skromné legendy undergroundu

děti a psi

a nějaká ta čistá pospolitost bez zbytečných gest

víkendový alkoholismus

debaty o nezabíjení zvířátek

nástrahách systému

paleta milostných hráteh

a poloh spánku.

5.8.2015
Nezvaní

Do hospody ke stolu

svá ega si nosí

jen pár z hostí

ostatní s nimi vedou bitvy jen v domácích ponorkách


Ale tito

říkejme jim provokatéři

budí v přátelích stud


Když jakoby konverzačně

ptají se

proč nezahodit své slabiny

proč se netaneme světci

co nás baví na našich chybách

kolem nichž se jinak točí

odpočatá řeč.

24.3.2015
Co usnadňuje komunikaci

žehlička

tělocvična

kohout

pragotron

louskáček na ořechy

písek

polívka

špunt.

11.3.2015
Špunt a výr

Ve víře, že vír je zvíře
zvířil jsem ho ve vaně
výral na mě velkým okem
věřil jsem, že naštvaně

kachna, loď a všechno vůkol
bylo od něj zvířeno
když zandám špunt, zavřeš oko!
zdivočelá zvířeno!

11.3.2015
Tik ťak

Blázni ti si tikají
a píšou básně pro děti

dospělí si vykají
a neptají se:
Co je Ti?


říkají:
Co je vám, pane?

prý se to sluší - ba ne!

blázni i děti si tykají
i když se vůbec neznají.

30.12.2014
Hráze

V odpovědích na Jak se máš je víc a více falše
to jak se život stává míň a méně sdělitelným
srozumitelným
ta věčná: to já bych nemohl
mít to tak, jak to máš Ty
- to je berlínská zeď komunikace.

Už jenom volná Láska
natož manželství
nebo ta věčná: a čím se teda živíš?

Názory už moc hotové.

Málokdo věří natož ví
že žít dobře je dobře žít
a tolik v duších nejbližších
je strachu z pekel
a potřeby tragiky.

A svět mezitím
mezi prací a dovolenou
studiem a rodinou
šamponem a ledničkou
funguje normálně.

Jen občas má depresi
ale o tom nemluví.

30.11.2014
Bejt

Bejt
kytarista zpěvák žít nonstop párty nepotkat střízlivýho nevidět den
učitel ve škole bejt loajální ředitelce vystupovat na úrovni bojovat s nezájmem
programátor ztracenej v kódu pro náhodnýho klienta pilující logiku s kruhama pod očima
bejt podnikatel počítat peníze v tabulce dělat si reklamu nabízet služby
zaměstnanec zapomenout obsah myslet na padla nechat si ukrást čas
říkat si, že to není tak hrozný
že je u toho často zábava
bejt
něčím
cítit teplo společnosti která Tě uznává
protože ví, za jakej konec to vzít
nebo nebejt
nic
nebo bejt
svejm rodičům dobrým synem
svý ženě dobrým mužem
vašim dětem dobrým otcem
svý obci dobrým občanem
to není málo
a co teprv
(svýmu)
Bohu dobrým služebníkem
rukou
či bydlištěm
snad
snad jen to
nebo nebejt
nic
nebo
obojí.

22.11.2014
Uprostřed lidí

Uprostřed lidí podivně sám.

Mluvím pomálu.

Poslouchám

jak ten a ten snad už má práci

jak zas ty vlaky jezdí pozdě

jací jsou politici sráči

kdo si co pověsí doma po zdech

– z toho by jeden zdech.


Tak mluvím pomálu

občas jen vydám povzdech.


Uprostřed lidí

uprostřed hluku

podám Ti srdce

nastavíš ruku?

Hýbe se? Nevíš? Řekni, tepe?

Nechceš ho? Nevíš? Bylo pro Tebe...

podám Ti mysl – chceš si ji zkusit?

Můžeš s ní

– zcela záhy 

zrušit

vládu i dráhy.


Uprostřed lidí podivně sám

hraju si s myslí – přemítám

co jsou ta slova

kolik váží

co se tím hnojí

kam se to sváží

kam to ti lidé všechno háží

a jestli se takhle vážně dá žít.


Uprostřed hluku

uprostřed vřavy

Nastavíš ruku?

Podám Ti ticho

zprostřed své hlavy.

 

22.11.2014
Oči

Řekni, máš čas

hledět mi do očí?


Může to chvíli být

nepohodlné


a možná se nepodaří

vyměnit ai pár

datových paketů


a možná Ti uhnu


ale za dobrého počasí

až se usadí kal

možná něco zahlédneme

oba.

12.7.2014
Ptáš se

Ptáš se

kolik mám místa v srdci
a kolik ho tam zbyde
když se zaplní

kolik mám času myslet
a kolik z těchhle minut
Ti náleží

Kdyby ale Láska
nebyla plnější než plnost
nerozšiřovala srdce donekonečna
dala se sečíst v minutách
a postavit na váhu

stála bys o ni?

18.6.2014
Vládce

Neoholený neonácek
jel do Kácova na Kácov se skácet
nebyl to ovšem ičař, neplátce ani plátce,
ani zaměstnanec – byl prostě bez práce.
V tuto chvíli je zbytečné ptát se
zda jel z práce, jak předtím mohlo zdát se

Neoholený neonácek
jel do Kácova Kácov pít a zvracet
neovládá se a nachlastá se
až musí se skácet na blízký plácek
když tu jde kolem jiný nácek

Hle, vlasáč se špínou zažranou v látce
on bude otrok a já budu vládce
Tak neonácek hledá klacek
A už je nácek mlácen klackem
A už je nácek mlácen náckem

Inu, když to tak shrnu krátce
měl by nácek nácka bát se.

18.6.2014
Zajímavý

Ráno jsem si uvařil kafe a vydal se na vlak. Mám to s jedním přestupem. V automatu jsem vyklikal jízdenku a sedím, přichází průvodčí.
„Přistoupili?“
Kontroluje pána vedle a už míří pryč. Přešel mě, zandavám jízdenku a balíček slevových kartiček zpět do peněženky.
Přestoupím a po chvíli přichází další, sotva k rozeznání od prvního. Většinou Vás nepřejdou. Nechce se mi, ale znovu vyštrachám z peněženky svou sbírku. Jenže situace se opakuje.
V tu chvíli jsem dostal skvělý nápad, že jsem možná neviditelný. Jsem celkem nevychovaný hoch, tak jsem se tomu začal dost přiblble nahlas smát. Jenže si toho nikdo nevšiml. Hustý.
Takže jsem neviditelný a neslyšitelný... Postupně jsem to testoval různými grimasami, až jsem začal poskakovat v uličce vlaku a vydávat skřeky. Ale je to dost divný. Můžu hmatat na věci, uvařit si čaj a vyklikat si jízdenku. Takže někdo musí vidět následky, třeba jak se ošlapává podlaha, přemisťuje hrnek a tak. Ne. Velmi brzy jsem zjistil, že nikdo nic takového vidět nemusí. Nevím proč. Představuji si, že se v jejich světě věci vždy naaranžují tak, aby jejich vysvětlení vystačilo beze mě. Nejsem moc militantní, ale dostal jsem chuť někoho praštit po hlavě. Co to udělá.
Chvilku jsem si myslel, že je to zábava. Možná by byla, kdybych moh dělat lidem naschvály. Lez jsem na neslušný místa a udělal si ze světa takový 3D kino. Bylo to dost z nouze, vlastně mě to nebavilo ani ze začátku.
Pak jsem si zkoušel namlouvat, že je to trest. Něco jsem proved a za to jsem v tomhle pekle, kde zakoušim ignorování od všech lidí – aha! Asi jsem byl k druhým málo vnímavý, díky, dobrý Bože, žes na mě seslal tenhle zlý sen, abych si to uvědomil. Sliboval jsem jako malé děcko, že už budu hodný. Ale taky jsem tomu moc nevěřil.
Ale že to je peklo, tomu jsem věřil čím dál víc. Ani tělesný kontakt s lidmi nefungoval. Když jsem třeba zkoušel nějakou dívku pohladit (ano, máte pravdu, to mě napadlo ještě dřív, než mlácení po hlavě), odstrčila mě nebo poodešla, jako bych byl hmyz, stěna, nebo cokoliv zrovna bylo nablízku za vysvětlení. Někdy se stalo, že si doteku lidé ani nevšimli.
Byl jsem neviditelný, neslyšitelný, téměř nehmatatelný a hlavně nezajímavý. Další den jsem měl jít do zaměstnání, tak jsem dostal špatný, velmi špatný nápad, že bych mohl svou práci udělat. Bude jim to divné, práce je hotová, a já nikde! Po osmi hodinách mi odměnou bylo: „Máme ty výsledky? Máme. Výborně.“
Vzpomněl jsem si na svůj první pracovní den, kdy jsem v sobě překvapeně pozoroval radost při každém „prosím tě, mohl bys...?“ Potřebovali mě. Potřebovali MĚ. Potřebovali mě?
Bylo to opravdu peklo a sen a trest. Další den už se mě průvodčí zeptal na jízdenku. Někomu může být divné, že to skončilo, ale mně to divné nebylo. Ono to vlastně ani neskončilo a když už to takhle rozebíráme, ani to nezačalo. Průvodčí zkontroloval jízdenku a polknul nějaké to děkuji. Poděkoval jsem (Bohu) za dávku prozření, kterou jsem dostal ve světě, kde jsem nezajímal lidi. Já. Jak bych mohl někoho nezajímat? Jsem přeci velmi zajímavý, říkám si polohlasem, a směji se tomu, že mě to vůbec někdy napadlo.

14.3.2014
Upnul ses

k budoucnu

a to teď ukrajuje z přítomna.

 

Zemřeš!

a nevíš dne.

 

Ztratíš se v bolestivém snu?

11.3.2014
Je třeba odpovědět na výzvu prachu

Prachem jsi a v prach se obrátíš
a prachem je i to nejdražší, co kdy můžeš světu dát.
 –
Půjdu a budu dávat
neb to je skutečné štěstí.

4.3.2014  (upr. 5.3.2014)
Fragment

Lehce – jak závoj víly – vznáší se

útržek papíru

ve vodě

v bílé míse.

20.1.2014
Plavit se

Plavit se

umí pramice

a tu je otázka do pranice

a tu je otázka pro panice:

proč pronic zanic neporanit se?

a tu je otázka pro potkanice:

proč nevesnít se ve sníh

proč v mysli myslivce

myslit se?

Hleď bránit se

jako bránice!

či jako beranice

manželka skopce

neboli ovce

 

a chraň se

z kopce řítit se

a v hrobce svého otce

potkat vrabce

 

a zřídit se

 

a mít díru v kapse.

16.11.2013
Tentam je tam-tam.

Kde je ten – ten?

Tam je ten – ten!

Tady je ten, ten co neni tentam!

Ten je tentam

Tam je tam-tam

Ten je tam, tam, kde neni ten ten!


Neni to tamten, ten a ani onen

Neni to ten, ten, co neni tentam!

Tentam je tam-tam a taky buben

Nejde to pajcrem ven a ani tam!


Nejde to pajcrem, nejde to majzlem

nejde to kladivem, nejde to ven!

Nejde to pajcrem, nejde to majzlem

nejde to kladivem, nejde to ven!!

6.7.2013
Neboj se, dítě

Ty to budeš mít v životě jednoduchý!

Zjistíme, pro co ses narodil,

v čem jseš génius

každej jsme přece na něco!

A to pak hezky vypiluješ

a budeš za to dostávat peníze.

Budeš mít práci, která Tě bude bavit

a díky tý spoustě peněz i spokojenou rodinu.

3.7.2013
Kolik nás dnes dokáže

mluvit tak
jako by každé slovo mělo dostat ozvěnu
s uctivou bázlivostí před aurou druhých
jako když se dva poznávají
jako když žádáte o tanec
nebo dáváte jemný pokyn ke konci meditace
a otevření očí

jako blázen
jako někdo z Marsu
v hluku hospody přeslechnutý
v kole starostí odrušený
s malou pravděpodobností docílení toho nebo onoho stavu věcí
a přeci s obrovskou nadějí na náhlou proměnu všeho
zamilovaně
a dětsky.

8.3.2013
Kavárna

Nalejou

mi v literární kavárně

literární kafe?

28.2.2013
Znám to tu z mapy!

(sbírka básní)

 

aletotaky_521_01



↪ Další stránka

13.1.2013
Hromádky jablek

Bezprizorní nejistota pošetilých vět

veskrze zkrvácená

na prstech

a stěna v prostoru

břeh

a pěna na mostech

 

hromádky jablek

na našich kompostech

a pod lampičkou odposlech.

 

Už jsem na doslech

Tvůj plamen sem došleh

a tvoji služebníci na oslech

kreslí po zdech

 

což, pravda, stojí za povzdech

což, pravda, stojí za posměch

v náš prospěch.

3.11.2012  (upr. 2.12.2012)
Pes a most

 

Běží pes přes most

neboť má přednost

Kočka běží okolo

ptáček zpívá johoho.

 



⇡nahoru⇡