Blázni.cz - dobrý kanál

"Darujte mi život, když Vám daruji vše, co mám."

(Arion)

Namočit si rovná záda,

činí vlnám starost.

Pěvec se zlomenými křídly v purpurovém plášti,

první svého druhu,

rozechvěl ustálenou zvyklost

hřešit.

Lampami osvětlená cesta nevede vždy zpět.

Prázdné regály obchodů vystavují kulturní rozkvět.

Komár vysál sopku,

jež zastavila vlnobití

a daroval vládu lidem

Zmatek,

jež lze řídit konzervativně,

vždy mít připravenou pistoli

v šuplíku pracovního stolu s jedním nábojem.

Rozlitý nektar života rozehřeje povrch zimní louky

pestrými barvami lučního kvítí.

Betonové trosky nezrecyklovaných novostaveb

rozpadly se v čas.

Indiání duhového kmene,

na prázdné místo vysadili prastaré stromy

na věčnost pějící píseň.

Zlo svých předků hnijící z neznalosti

rozháněly děti tancem neřesti.

Muhammad nepřijal horu kostí vyskládanou v pedestial.

Při konání přežití,

o slávu nestál.

Popřel myšlenky,

v nichž člověk neobstál.

Mezi skalisky uzavřel svůj hněv.

Když vláčeli ho v davu,

rozdával úsměv.

Popravu zajistil mu milostivý soudce.

Slova překrývají skutky.

Raději neotvírat prastaré svitky,

z nichž Smutek lidstva lze vyčíst.

Vzducholoď pluje oblohou nad hlavami přeživších,

jak velryba vznášející se v oceánu.

Koukáme,

s údivem na postapokalyptický mechanický balet

tančící v nekonečném prostoru nad námi,

ze dna trosek zaniklého města.

Zažíváme zánik lidské pýchy,

jež odpadá s hořící živou hmotou vzducholodě

a upaluje zaživa nevěřící potomky Scyllia.

Řízenou radost a štěstí vymyslí reklamka na počkání,

za úplatu.

Zadavatel na svou kampaň získá zdroje,

od vystrašených lidí s péčí o děti svoje.

Dokonalá rodinka,

jedno auto, lépe více,

parkuje předpisově před svým domem,

schovaným za bílým plotem.

Uvnitř rodinného chrámu

na jídelním stole

se lesknou dizajnová umělá zelená jablka k nakousnutí,

v červeném světle výstražných halogenů.

Prázdné cihlové rodinné hrobky

stojí vedle sebe beze strachu v aleji zesnulých,

a upomínají na věčnost rodiny dříve v nich žijící,

jež dávno pohřbila atomová vlna.

Kampaň se vydařila,

Na vlastní záhubu pracující maminka a tatínek z daní přispěli,

a rodinnou tragédii ve volbách stvrdili.

Mysleli při tom na děti svoje?

Položím si hlavu otce do klína

V níž vznikla jeho rodina

Otáčím ji dokola a prstem po jejím obvodu kroužím, hledám...

Astrolog hledá v nebeském glóbu odpovědi na otázky o vzniku vesmíru,

Student krátce našel a následně ztratil svou zemi na glóbu Země,

Cestovatel vysněně osahává nenavštívený kontinent.

… Nedaří se mi najít pravdu o své rodině na povrchu

mezi stonky vlasů, v neupraveném strništi, ani na kluzkém povrchu očí.

Rozšroubuji chřtán a rozevřu hlavu dokořán.

Pravda musí být přece skryta uvnitř!

Protáhnu ruce hrtanem,

Prohrábnu mozkovnu a vytáhnu mozek ven.

Na světle však vidím mrtvou šedou hmotu

A uvnitř mrtvé nic.

Hlava je mrtvá

A s ní odešla má rodina.

Mami, jak ti mám od teď říkat?


(leden 2015)