Blázni.cz - dobrý kanál

Uprostřed parného letního dne ležím pod stromem.

Koukám na pole, kde se líně povaluje sláma.

Nemá nic jiného na práci.

Jen se suší a voní...

Voní jako dětství s odřenými koleny, pusou plnou třešní a ukoptěnými tvářemi.

Voní jako prázdniny u dědy a babičky.

Šustí jako vrásky v jejich moudrých tvářích,

jako laskavost v jejich očích.

Voní jako dědovy říkanky a babiččiny pohádky na dobrou noc.

Voní jako mámino volání k obědu.

Jako knedlíky plněné jahodami a rybízové koláče.

Voní jako bezpečí máminy náruče.

Voní jako radost z toho, že můžeš být venku až do tmy.

A ty víš, že se stmívá pozdě!

Tak pozdě, že než půjdeš spát, tak možná ještě potkáš tátu,

jak se vrací z práce a voní polem...

A pak uprostřed toho parného dne zafouká vítr!

Zvedne tu vonící slámu a vykouzlí vír.

Lehce si pohrává s tou vůní a vytváří ve vzduchu slaměná kola.

Točí s nimi tam a zpět jako kolotoč z pouti,

nádherný a voňavý vzdušný kolotoč.

A sláma nemá nic jiného na práci,

a tak si jen voní a líně si poletuje,

s nádhernou lehkostí....

S takovou lehkostí, s jakou je možné cestovat časem pomocí jediného nadechnutí.

Anomálie

Nenemálije