Blázni.cz - dobrý kanál

Doopravdy věřím

Na světovou Lásku

Lásku s velkým EL

Tu, která vším prostupuje

Bez bázně, bez pravidel

A skutečně chci pro všechny

Usmíření, dobro, cit 

A opravdovou Láskou

Bolavé duše uzdravit

Láskou vyléčit chci 

Celej svět

Jsem zasranej hipík

Tak mě, Lásko, veď!

Nezachráníš všechny,

Minimálně ty,

Kteří zachránit nechtějí..

Už ti nic z toho nebudu říkat.

Ani pohledem....

.....pár metrů

Jak nepřekonatelná propast.

Bičování slovy

Každá narážka

Ta cizí slova tak blízce vystihující skutečnost..

Jsi tak podobný už mnohým...

Spřízněná duše, někdo, kdo chápe,

Kdo aspoň zdálky zahlédne ty démony v mé duši..

Kdo se přiblíží tomu nic, co je uvnitř mne,

Téměř na dosah,

Téměř to nic vyplní,

Stane se mnou. 

A já se stanu někým jiným..

Jen nejde oddělit moc dobře duši od těla.

Tělo nejde odložit u botníku

A dál vejít jen s nahou duší..

Kéž by to šlo. 

Pubertální osudové lásky

Vystřídala sofistikovaná citová vzplanutí.

Konce jsou stejné...

.. rozervaná duše

Zdecimovaný náhled na sebe,

Případ pro psychiatra. 

Už tolikrát. 

Tolikrát jsem se nechala strhnout přesvědčením,

Že zázraky se dějí,

Andělé bez křídel chodí mezi námi,

Vily mají právo tančit kdekoli,

Silní chrání a křehcí jsou chráněni,

Vše je jak má být,

Pokud jeden jediný člověk chápe...

Chápe... Mě.

svázali lenina, stalina, i sadáma
havla, klauze i zemana svázali
děti čmárají do předsádek
a podle hlasu dá se poznat rodič
co nadává na pořádek
co je chycenej na vějičku
gdyž nedal si pozor na kapičku
ale má plnou ledničku
a novou kartičku ke vstupu do ohrádek
svázali ho
děti na nervy mu kreslí
automatický kresby
za pět let ojetý auto
nástavec na čůráka
nějakou mladou blbku by tim moh vodrovnat
semišový volant a vůni ve stromečku
děti už kreslí smajlíky do slepých zrcadel
svázali svazáky i šmejdy svázali
už aby se probral koniáš
a osvobodil je i nás
je kouřem a nás terorem
automatický kresby
děti čmárají do předsádek
zatímco mámy přítel nadává na pořádek

Chtěl bych víc umět urážet lidi, nesnažit se v nich vidět tolik dobra, a pak se divit

ale stejně to hledám.

Bojkot představ,
bojkot předsudků

Někdy bych chtěl toho hnusnýho dědka strčit ze schůdků

No, dej si pozor, když budeš moc optimistickej,
tak dostaneš na budku,

Taky bojkotuješ spoustu věcí, ani o tom nevíš přeci, a nechceš o tom slyšet,
všechny nesouhlasný hlasy ať raději našlapují tiše.

Tohle je můj pohodlnej pokojík mejch vysněnejch představ o realitě,

Rád si tu přemýšlím skrytě, ve svým krytě,

v bytě vystavených představ o tom jak se věci maj,

a co je jinak než jak to lidi znaj,

to prostě nevnímaj.

Prostě to nechtějí slyšet,

dáš si kousek quiche?

A neboj, nemusíš všude chodit tiše!

It's normal to track your customers.

Asi napíšu co mne za srdce bere
Hele
Jsem tu sám
Cítím se jak tele

I ve svým těle

V kostele bych snad taky chvíli přemýšlel o tom co říct

Všechno se mi to v hlavě mele

Asi je mi víc věcí u prdele.

Směle bych rád vykročil krokem vpřed

Věci jsou tak bdělé jak je vnímáš

Tak vřelé jak je přijímáš

Tak světlé jak je chceš vidět

Tak tmavé jak jsou

Snad ti to stačí

Ano, milovat bych chtěl snad jako každý

Ve svém těle

Snažíš se najít ty správný pocity
Abys řekl někomu že jsi vším sytý

Jako naše nebe.

Bubu

Chci psát, chce se mi
Pod kovadlinou nátlaku píšu tuhle sloku

Jako parta mloků víc nevím
Jen vím že je mi dobře

Tak ahoj,
nazdar bobře,

já plavu na druhou stranu.

Hledám klid v duši,
Kdo mě zná ten tuší
Asi už toho má taky plný uši,

Na zdi mokrý slzy suším
Ale vím co musím

Vezmu svou vůli
A když neuhneš, tak rozdělím tě v půli

Snesu se jako drak zhůry
Bude tam nadávek fůry

Omotám si tě petimetrem šňůry

Kvůli tomu,

Abys byl v bezpečí. A kdo nestojí, či snad ani neklečí...

Snad neschováváš se pořád před něčím
No tak radši dělej něco než nečiň 

Měl jsem ženu

miloval jsem ji

milovala mě

byl jsem šťasný

byla šťastná

měla milence

milovala je

měl jsem milenky

miloval jsem je

byla šťastná

byl jsem šťasný.

Oslovila mě dívka

stali se z nás přátelé

líbil jsem se jí

líbila se mi

spali jsme spolu

měla radost

měl jsem radost

zamiloval jsem se

byl jsem šťasný

zamilovala se

byla nešťastná

byl jsem nešťastný.

Na vysoké skále spali andělé
Na skále, tak vysoké a vzdálené
Když se někdo dostal až na vrchol skály,
Zeptal se andělů, kteří spali, zdali,
Tak prý stále ne, tak stále ne. 

Na vysoké skále spali andělé,
Jejich bílé hávy byly zardělé 
Za západu slunce – vyčkávali, kdo přijde?
Nebeští agenti, Mesiášovi lidé?
Čekali? Očekávání bylo šílené

Na vysoké skále spali andělé
Magnetické pole bylo neustálené 
Různé části skály zakrývala mlha
On chtěl vědět, zdali, tak na skálu šplhal
Vědět, zda už ano, nebo stále ne,

Vyprávěl andělům na vrcholu skály:
„On by naslouchal, my bychom poslouchali
Ty pravdy zjevené a zjevné, spojené.“
Však andělé, již bdící, jimž meče plály,
Říkali, ale ne, ještě prý stále ne.

Na vysoké skále stojí andělé, 
Jejich meče hasnou, jsou rozpálené
Jen něčí hrozný řev – a ostré vrchy skal 
Stále ne! Bože, krev! Už se zas někdo ptal