něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál




Vyvanutí (poezie, Tomáš Recht) • (V)nitroblock (poezie, Jorka Mouken) • Jorka Mouken v lázních - část II. - Den pátý (próza, Jorka Mouken) • Prejpodívej a jeho mrkve (próza, Jorka Mouken) • 3 říkanky (uvědomělá příprava na další období) (poezie, Lokálka) • Přátelství (próza, Jorka Mouken) • P(l)ísnička lesa (poezie, Jorka Mouken)

28.8.2021
P(l)ísnička lesa

Hory a lesy

daly mu přeci

všechno, co vždycky chtěl mít.

A všechny ty běsy,

zmizely kdesi

takhle to přeci má být.

 

Jeleni, kanci

vyzvali ho k tanci

a on tu s nimi chce žít.

Stane se houbou,

vždy umíral touhou,

že v lese bude sám hnít.

 

Tak vydal se kamsi,

kde jsou jen srnci

a kde je hluboký les.

Tam zarostl mechem

a lesním dechem

teď dýchá na všechnu zvěř.

 

Tož věř tomu nevěř,

kdo nevěří je medvěd

a sere v lese za keř.

Včely tu tančí,

koho bodnou, ten jančí

a přejde ho tak chuť na med.

 

A vlci tu vyjí

a víly tu žijí,

všeci se mají fakt fajn.

Píseň s dobrým je koncem,

že nestal se pitomcem,

ale jen myceliem.

28.8.2021
Přátelství

Jorka Mouken takhle z večera posedával na své verandě a kouřil ten nejmenší doutník, co kdy, kdo viděl. Vlastně si ho jen zapálil, potáhnul a doutník byl hned pryč. Jenomže, jak známe Moukena, nebyl to vobyčejnej doutník, ale dovedl to, že jak jste z něho potáhly a on samozřejmě hnedka shořel, mohli jste ještě půl hodiny vydechovat jeho skvělý a opravdu chutný kouř. Nějakou dobu to chutnalo jako odleželá whisky Laphroaig, tu zase jako kávový krém, hnedle jako nějaké dobré cukrátko, ale ke konci to chutnalo třeba jako starej kuřecí vývar nebo fakt hnusná svíčková, či zkažené rybí maso. Problém byl v tom, že se to nedalo típnout před koncem, protože konec byl hned na začátku, no, a přece si nezkazíte dobré pokouřeníčko kvůli chvilce hnusu ke konci. To ale odbočujem od tématu.

Takže Mouken kouřil tu svoji dobrou hnusnůtku, koukal na hvězdy, když v tom se ozvala rána a zavřeným oknem mu vletěla do klína prázdná láhev vod piva. Jorka chvilku lamentoval, přičemž koukal ven a snažil se najít viníka, kterej tu flašu po něm hodil. Nikoho ale neviděl a ani neslyšel. Vyšel tedy ven, obešel celej dům v domnění, že se pachatel schovává někde poblíže anebo dokonce u něj na zahradě, ale ani teď nikde nikdo. Vrátil se tedy zpět na verandu, kde začal uklízet rozbité sklo, které hodil společně s tou láhví vod piva do smetí, nějaké třídění ho v tu chvíli vůbec nezajímalo. Sedl si opět na oblíbenou židli a zapálil si další skvělý doutník, který byl tentokráte hnusnej už vod začátku.

Šup a zase rána! Tentokrát se rozbily vchodové dveře a znova tu ležela láhev, kterou před malinkou chvilkou vynesl do smetí. To už byl Mouken trochu nasranej a myslel si, že mu to dělaj nějací skřítci, permoníci, víly nebo podobná havěť, která se mu nakvartýrovala do jeho obydlí, na zahradu, a tak různě. A taky široko daleko neměl nikdo krom něj postavenej žádnej dům. Uklidil tedy zase střepy, obešel svůj příbytek, chvíli čekal schovanej ve křoví, jestli se náhodou někdo nebo něco neukáže, aby mohl pachatele chytnout přímo při činu.

K jeho údivu to ale nebyl žádnej skřítek, víla ani nějakej vtipálek, co by se bavil na jeho účet, ale byla to samotná ta láhev, kterou už dvakrát vyhodil do smetí. Ona totiž žila vlastním životem, byla velmi stará a nikdo jí už nechtěl recyklovat, a tak si řekla, že půjde a sama se rozhodne, co se sebou. To se Moukenovi líbilo tak, že si ji nechal. Vobčas v ní zůstávalo trochu vína, jindy zase něco slivovice, někdy jí nechával napršet vodou, a to měla ráda nejvíc, protože po ní pěkně stékala a hrdlo měla po okraj plné.

Často s ní dělal důlky do záhonků, do kterých pak sázel různou zeleninu. Jindy, když k Moukenovi přišli známí a dělali společně ohýnek, tak do ní nalil pálenku, nechával jí kolovat a láhev se bavila tím, že se z ní třeba nedalo napít nebo naopak to z ní teklo, jak z děravého hrnce. Občas se jen tak válela někde na zahradě, kolikrát jste o ni zakopli hned, jak jste vstali z postele nebo na vás vyskočila z lednice plná mléka, a to se pak rozlilo celé po podlaze. No zkrátka, dalo se s ní užít spousty legrace a jestli se nerozbila, tak se z ní pije dodnes.

20.8.2021
3 říkanky (uvědomělá příprava na další období)

Pohleďte, pozemšťané
Kosti mám rozlámané
Jsem vpleten v kole
Je to má role
-------------------

Bude zima - to je hrozný
Bude zima - bude podzim
Bude zima - bude mráz
A co na to zvíře v nás? 
-------------------

Radši se neptej, jak je venku
Vánice kropí záhumenku
A suché prýty stojí samy
Po lesích - mezi václavkami

V létě jsem prožil dlouhé chvíle
Ležel jsem, koukal na motýle
A propásl jsem vhodnou chvíli
Teď už je pozdě na motýly

6.8.2021
Prejpodívej a jeho mrkve

Prejpodívej se jen tak válel na své zahradě, někde na planetě Bluban, strašně moc daleko v tomto nebo jiném Vesmíru. Vůbec neměl náladu něco dělat, ale musel, blížil se čas sklizně a vono, jak známo, se to samo neudělá. Prejpodívej totiž na své zahrádce pěstoval místní druh mrkve, která nerostla nikde jinde než na jeho pozemku.

Jak se tak den krátil a zapadlo první slunce, Prejpodívej začal mrkev sklízet. Práce to nebyla těžká a šla pěkně vod ruky. Prejpodívej si pochvaloval, kolik se letos urodilo. Naplnil několik vozíčků a pár dřevěných bedýnek, když v tom se na jeho zahradě začaly objevovat zvláštní barevné útvary, které vypadaly jako zajíčci z malejch kuliček. Prejpodívej tomu nevěnoval vůbec žádnou pozornost, věděl totiž, že kdo ochutná tuhle mrkev nesklizenou jeho rukama, hned na něm začnou růst malinkaté barevné bavlněné kuličky a celý se promění v hromádku barevného nadýchaného cosi.

A jako každý rok nechával několik záhonků pro Různé, kteří se sem sjížděli z celé dalekého i blízkého okolí na festival Brabambula, aby si sami utrhli z jeho keříčku, na kterém ty mrkve rostly a mohli se jen tak nechat unášet větrem sem a tam po jeho pozemku. Někteří ovšem tu mrkev schválně ochutnají mimo pozemek, a to je pak vítr rozfouká tak strašně daleko a různě, že je pak můžete potkat někde i vy sami, a ani nebudete vědět, že jste je viděli. Ale věřím, že se vám o nich může aspoň zdát.

 

* Různí: někdo nebo něco, co dokážem vidět jen koutkem oka nebo to jen na malí okamžik zahlédnem a hned je to zase pryč, ale víme že to tu je.

 

4.8.2021
Jorka Mouken v lázních - část II. - Den pátý

 

Jacek, ten malej prcek

Slunko pálilo jak sviňa, Jacek se jen tak válel na louce vedle lázeňské budovy a přemejšlel, v co se dneska promění a kam půjde shánět jídlo a něco k pití. Musel to stihnout do oběda, protože pak začnou znít zvony, a to mu nedělá moc dobře. Když procházel kolem zahrádkářské kolonie všimnul si, že tu lidi pěstují různou zeleninu, ovoce, a že tu mají i studny s vodou, takže se rozhodnul, že bude pajtlovat zrovinka tady.

Měl to přeci jen kousek a nemusel se moc namáhat, dokonce, ani v nic proměňovat, protože skoro na každé té zahrádce mají nějakého toho zahradního trpaslíka, no a Jacek přeci jen jako trpaslík vypadá. To ovšem nevěděl, že oni „zahraďáci“ jsou vlastně strážci. Tak po několika bitvičkách malejma lopatičkama nakonec ukradl všechnu úrodu ze všech zahrádek a porozbíjel skoro všechny zahraďáky.

Nejhorší na tom je, že všechnu ourodu, jak tomu říkal, přinesl ke mně do pokoje, takže jsem najednou měl všechny kouty plné nezralé mrkve, petržele, zelených broskví a meruněk, hromady brambor, cibule, malinkých jablek a taky asi dvacet malejch lopatiček, který tam nemohl nechat, protože se prej můžou hodit. No pokojská z toho nebyla moc nadšená, ale co, vodnesla si vejslužku a nechala to plavat.

< Pokračování příště >

4.8.2021
(V)nitroblock

 

Kouřím, koukám z vokna, a vidím, jak jdou vokolo blbý kecy.

Tu se najednou rozbila láhev vod piva, střepy se rozletěly po vokolí jako malí ptáčci.

Já je krmím pískem a koukám na kočku, jak se zachová, má přece ptáčky ráda.

Jde kolem dítě a říká matce: „Hele, barevní vrabečci!“

Matka jen odsekne: „Zase nějaký performance.“

 

 

3.8.2021
Vyvanutí

Dávám vyvanout

hospodou zakouřený

tričko Nirvana.



⇡nahoru⇡         ➜ červenec 2021


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.