|
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
|
|
Blázni.cz - dobrý kanálnebo přijďte v pondělí 20. 1. 2025 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka | ||
nauka o klenáku pomíjivosti (poezie, Kolemjdoucí) • pakostnice (poezie, Kolemjdoucí) • podagra (poezie, Kolemjdoucí) • minimalizmus (poezie, Kolemjdoucí) • Amanita (poezie, Polyp) • Stínová žena (poezie, Polyp) • Keramická sfinga (Polyp) • narcizmus (poezie, Kolemjdoucí) • netřesk (poezie, Kolemjdoucí) • O kolečko víc (poezie, Kamil Princ) | ||
|
(villonská balada)
Jsem ožralý jak Osbourne Ozzy,
mám chorobný a nuzný zjev.
Po rumu padnu do narkózy,
mně příjemně zní Banshee řev
jak Braniborský koncert v F
a krypta je můj hotel Ritz.
Vždyť Zubatá je přísný šéf,
mám prostě o kolečko víc.
Vstříc rokli kráčí lidé mnozí,
je málo zrna, mnoho plev.
I andělé jsou neznabozi,
ku hříchu svádí jejich zpěv.
Ne, peklo není UNICEF
a v kotli poznáš, co je hic.
Bol vyprázdní ti obsah střev,
mám prostě o kolečko víc.
Hněv Boží nás však neohrozí,
buď seladonem lehkých děv,
vrch popravčí jsou jejich kozy.
Až chytneš AIDS, tak prýštit krev
ti bude z podřezaných cév,
už pohřební si zapal svíc.
Jsi beránkem, byť chceš být lev,
mám prostě o kolečko víc.
Jsem snadným terčem pro psychózy
jak Hamlet, dánský kralevic.
Ač hrobník pilně kárku vozí,
mám prostě o kolečko víc.
|
||
|
na počátku nebyl velký třesk
asi tak jako na konci
velký netřesk
sukulent po odkvětu
zahubí rostlinu
sempervivum |
||
|
proč nás usvědčuješ ze svého smutku?
a vyškrabáváš ze spár jinak tak pevných zdí
pevninu
a do škvír dosazuješ motáky
předávané polibkem
své zdi nářku |
||
|
jsem ráda že si tam jel brodil se nehašeným vápnem všechno co si tam uviděl - to jsem já
propadlý schodiště po stěnách rezavej prášek zarostlý střechy - plevelem
střepy a zaschlá krev bludiště … i to jsem já
zatím ještě zapomínáš že se ti o mně už dva roky zdá za náma před náma sex sláva smrt |
||
|
stínová žena, co nemá šaty stejně ji nikdo nevidí špičatý nehty, sevřený rty tančím s ní na party
rozbiju si hlavu, prokoušu rty vytrhám nehty abych se aspoň na chvíli cejtil jako ty
zlámu si kosti a smrad z popálený kůže mi bude připomínat ty šťastnější dny
stínová žena jsi stínová žena jsi všechno, co chci a nemám |
||
|
chci být tvůj milenec koukat ti pod sukni všechny tvé puntíky z klobouku slízat projet se kočárem úsvitem posmutnit pod zadkem mravenci, nad hlavou bříza
nachcat si do chřtánu jinak to nepůjde proto se nemohu ubránit dojmu že když tě marnivě rozkopnu po lese v křečích a bolestech do tří dnů pojdu
jestli mě naopak vyšukáš do nebe žaluji pavoukům, hvězdám i Bohu že až si zatančím s padlými anděly těžko už naleznu cestičku domů |
||
|
moje milá nosila vždy krajku na kalhotkách
a to jak o všední dni, tak zejména o vánočních svátkách
letos však ač je dávno už listopad
není zde prostor pro výzdobu
teď chodí v tangách |
||
|
v marné touze nakrmit touhu |
||
|
pod tíhou minulosti
možná že ti skřípou kosti
a z budoucnosti
třeba natahneš si šlachy
jedním můžeme si býti přece jisti
že to co ti zlomí kost
je fatální přítomnost |
||
|
viděl jsem hejno ptáků u vrcholu věžáku
beton obrušovaly konce jejich křídel
a snad po nespočetné rudnul soumrak
také jsem viděl louku ostružin plnou tygřích křižáků
tisíce jejich očí jsem viděl
jak se odráží v kapkách ros
a jistě to byl ten čas kdy loučí se s tebou vůní
dozrávající rok
kdy něco se otevírá mezi nebem a zemí
aby se to potom znovu zacelilo
beznadějnou pomíjivostí
|
||
⇡nahoru⇡ ➜ srpen 2022 V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii. |
