něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 15. 4. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Míň (poezie, Jaroslav Alétotaky) • čtenáři (poezie, kolemjdoucí) • jáska (poezie, kolemjdoucí) • se rozpiju (poezie, kolemjdoucí) • Módní ikona (obraz, Veronika) • Playtime (obraz, Veronika) • Epikurejci (obraz, Veronika) • Co dělá s lidmi projekt Cicero (úvaha, Faix ml.) • Vietnam Army Superstar (próza, Veronika)

30.10.2018
Vietnam Army Superstar

Při první návštěvě tržnice Sapa jsme měli štěstí. Restaurace, kterou jsme si vybraly, disponovala velkoplošnou obrazovkou s programy vietnamské televize. Naše exkurze do odlišného kulturního prostoru byla notně umocněna o zážitek ze sledování vietnamské reality show. Jelikož jsme nerozuměly ani slovo, byly jsme odkázány pouze na to, co vidíme a snažily se v tom nalézt nějaký smysl.

Byla to určitá variace na talentovou soutěž, kde soutěžící v jednotlivcích i skupinách zpívají, žonglují, nebo předvádějí pantomimické scénky. Ovšem všichni účinkující byli... vojáci! V porotě seděli tři vrásčití, metály ověšení lampasáci, kteří vypadali, jako by vylezli z nějaké propagandistické fotografie s Kim Čong Ilem. A k dovršení toho všeho okupovali příslušníci ozbrojených sil i hlediště.

Po každém vystoupení snaživých vojáčků byl přenos přerušen videospotem, propagujícím vietnamskou armádu. Takže: chlapec procítěně dozpívá baladu, ukloní se a vychutná si potlesk. Střih: Lesem se valí tank a smete všechno, co mu stojí v cestě. Bahnem obalení branci lezou jak chromí brouci pod sítí ostnatého drátu. Týpek s kulometem rube hlava nehlava do všeho kolem sebe. A střih: a jsme zpátky v divadle koloniálního stylu, rozhrne se krvavě rudá sametová opona a dva vojáci s nacvičeným úsměvem žonglují s koštětem a talíři.

Nakonec všichni soutěžící předvedli, co umějí a je čas, aby byl vyhlášen vítěz. Soudruzi lampasáci se odejdou poradit do zákulisí a vrátí se ve společnosti tří mladých dívek. Všechny jsou nesmělé, krásně nalíčené a mají oblečené skvěle padnoucí minišaty. Každá má v ruce polovinu rozlomeného papundeklového srdce. Porotci postupně zavolají na jeviště tři vojáky, jejichž výstupy shledali nejhodnotnějšími. Každý z nich obdrží gratulaci, obří pendlovky a překvapivě: polovinu papundeklového srdce - tentokrát zrcadlově obrácenou. Voják neváhá a s hodinami v náručí běží k dívkám a nedočkavě porovnává jejich poloviny srdcí s tou svojí. Zadaří se, drobná dívka s odbarveným mikádem má polovinu srdce, která svým nepravidelným, zubatým zlomem přesně zapadá do té vojákovy. Chlapec se raduje, jednou rukou objímá dívku, která na kameru nesměle vystrkuje spojené papundeklové srdce, a v druhé ruce svírá svou první výhru: hodiny. Stejně jako dva další vítězové. V záplavě konfet přijímá novopečený pár gratulace od lampasáků z poroty a od spolusoutěžících. Konec.

„Podle mě je to jasný", povídá Pája, „ve Vietnamu mají, podobně jako v Číně, nedostatek žen. Takže když se chce někdo oženit, musí si nevěstu vyhrát v reality show."

Tohle vysvětlení se mi nezdá, ale lepší nemám a bez úspěchu skončil i pokus vyptat se personálu restaurace. Takže se spokojíme s Pájiným vysvětlením. Koneckonců, je to vlastně až zas tak bizarní? V Japonsku mají třeba mnohem ulítlejší soutěže.

22.10.2018
Co dělá s lidmi projekt Cicero

 

Od tatínka jsem se dozvěděl, že jeho přátelé vytvořili projekt Cicero, webovou stránku, která plive nesmyslné věty hlasem Google překladače. Přišlo mi to legrační a také zajímavé. Po nějaké době jsem si na něj vzpomněl a vykládal jsem o projektu Cicero svým spolužákům. Kamarádi nejdřív nevěděli, kdo je Cicero a o čem to vůbec mluvím. Tak jsem jim vysvětlil, že to byl slavný Říman, který moudře mluvil na veřejnosti. To pobavilo i spolužáky a jeden z nich jménem Ríša se rozhodl projekt Cicero napodobit a navrhl tyto věty:

 

Věta č.1 – 1.října 2018

"Originalita je naprosto lidová záležitost."

 

Věta č.2 – 2.října 2018

"Dospělí neumí dokonale nenapodobit svou povinnost, vždy ji jen naznačí."

 

Věta č.3 – 2.října 2018 (o 45 minut později, tedy o další přestávce)

"Kdo má rád koláče, ve skutečnosti má či nemá nerad koláče."

 

Děkujeme autorům projektu Cicero, že nám zpestřili velmi velmi nudné školní dny.

 

Mikuláš Faix (9 let)

21.10.2018

 

Více o projektu na cicero.blazni.cz

 

18.10.2018
Epikurejci

epikurejci_jpg_800

18.10.2018
Playtime

playtime_jpg_800

18.10.2018
Módní ikona

modniikonajpg_800

14.10.2018
se rozpiju

je noc a já ani nespím, ani nepiju
jenom se dívám na měsíc a čekám že se rozpiju 
do toho nebe že se vpiju, 
že tagříkajícně s ním splynu
jsem totiž tady i tam jsem rádiem
spojený s proxima centauri husím krkem
je noc a já nespím, ani nepiju
jenom se dívám na měsíc a čekám že se rozpiju

14.10.2018
jáska

napiš mi, lásko, něco pěkného
něco co si nezasloužím
něco, po čem rád zabiju, abych dokázal sílu
lásko, pro tebe bych třeba vraždil, ale nehnu ani brvou
jedinou květinu, jedinou pozornost, ani rozrazil
ani neodpovím obratem
lásko, jedině to je láska, prázdnota jako dar
prázdnota jako osvobození
sobě nový plášť
tobě pár ran holí
láska je to co tě drásá
tak už bodni
jáska dovede tě na měsíc 
tam to uvidíš
i mojjí mrtvolu, i svojí samotu
i pošetilost ostří
pohled z nebe
pošlu ti "sebe"

znovu se zrodíme, jako na očátku

14.10.2018
čtenáři

v mozku jsou i jiné věci než havraní motýli, než ta tmavomodrá mohyla zrnící ve tmě, než světlo vzdáleně připomínající teplo plápolající z krbu, než otěže do čerstva zhojené pokožky, než to co vyluzuje vztyčený prst světce za větru na kopci za městem, neškodný list papíru pokrytý kolečky z šálků, neživá věc v keři mezi kondomy a mrtvými obratlovci, nečekající souputník, neřkuli komonice, ať nežeru
víš, výš uš nemůžem, říká jen ten gdo neví nic, ten gdo neví že svět nekončí za městem, ten kdo se zavírá před světem, aniž by věděl že není nic, není dál ani hloub, není nemožnost, není prázdnota, není nemožnost, a přece je zhola nemožné být výš než jsme
právě jsem si všimnul, udělal jsem chybu mezi písmeny, nedal jsem jim prostor pro sebe, tobě však jsem přizpůsobil koleje i světla jejich drah, celý řád, věty, i vyhybky, i cesty a na nich pach zjemnil jsem ambrou, aby nebyla cítit krev, moře, pot a slzy smrti utonulých milenek zmizelých rybářů
ty, kdo čteš tyto řádky, věz, že nejsi nic, než ubohé vědomí sama sebe, hledající jakékoliv ospravedlnění svojí existence, jakoukoliv záminku se uchopit, tedy i zapomenout a pustit se, tomu není nic svaté, ani ukřižování nemluvňat, pro slzy k přípravě kamene mudrců, nebo zapomenutí všeho, skal, vody, stromů, havraních motýlů i stínu těch křížů a krve na rukách těch schránek, které si říkají Mízdra a Pázdra, katů, které znáš, které krotí jen blázen, gdo neví že fí, zlatý řez, je těsně pod krkem.

4.10.2018
Míň

pojďme spolu být

míň než jen kamarádi


pojďme uzavřít obchod

co máš ráda Ty

za to co mám rád já

což je to samý

je to win-win strategie


předmětem obchodu bude Láska

ale žádný fejky

dopřávám si jen

kvalitní matroš

což Ti taky

doporučuju



⇡nahoru⇡         ➜ září 2018


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.