Blázni.cz - dobrý kanál

Člověk velmi často sedí u stolu se sluchátky a ucítí náhlou potřebu odběhnout. Je zvykem sluchátka sejmout. Ovšem taková situace znamená vytržení z vnitřního vyladění. Obávám se, že dosud nikdo nenastolil účinné řešení. Jistě, byla již vynalezena sluchátka, jež nevyžadují kabelu, ale i když je vlastním, kabelu prakticky pokaždé používám. Navíc levná sluchátka obvykle bez kabelu nefungují, případně člověk t.č. poslouchá pomocí sluchátek rádio na mobilu. Při této činnosti, jak známo, slouží kabel jako anténa. Navíc, i kdyby člověk mohl odejít s bezdrátovými sluchátky, první zeď mezi nimi a blútús vysílačem obvykle znamená rušení signálu. Některé činnosti navíc nelze vykonávat se sluchátky, neb je při nich potřeba sluchová modalita ničím nerušená, případně existuje riziko, že budou sluchátka překážet i taktilním podnětům vůči hlavě směřovaným. Co v tu chvíli podniknout? 

Mé řešení, které si s dovolením nárokuji jako autorské, je jednoduché: Již před poslechem si připravíme lavor, víčko od plastového jídlonosiče (popř. od ešusu), správně ostrý řeznický nůž, půlmetrovou silikonovou hadičku o světlosti cca 2-3 mm a pro nešiky i nějaké ty ubrousky, případně rychloobvazy a dezinfekci. 

A nyní, když máme vše připraveno, můžeme usednout k práci a poslechu naší oblíbené hudby. Nutnost náhle odběhnout nás již nepřekvapí! Místo, abychom sundávali sluchátka z hlavy, což je jednak nepohodlné a jednak to působí chvilkové zmatení a vytržení v důsledku náhlé přechodové epizody, nahmatáme prsty karotidu na krku, uchopíme nůž a tepnu nařízneme. Do otvoru vložíme silikonovou hadičku, pečlivě prsty utěsníme a nechápe všechnu krev vytepat do připraveného lavoru. S trochou cviku zvládneme danou činnost bez potřísnění tkanin, ohození zdí a pokapání okolních povrchů, ovšem pro nešiky opravdu doporučuji mít při ruce i ubrousky. Krev totiž poměrně rychle zasychá. V případě krajní nouze nebo pokud je vám dopad krve na prostředí, kde dekapitaci provádíte, lhostejný, můžete se na manévry s hadičkou a lavorem a ubrouskama úplně vysrat a prostě si rovnou uříznout hlavu. 

Ale to předbíhám: Poté, co krev odkape do lavoru, ponoříme do ní hadičku a lavor umístíme na místo, kde se nemůže rozlít, ale zároveň jeho obsah nemůže občerstvit nežádoucího pijáka, například vaší kočku nebo psa. Pokud se hodláme vzdálit na delší dobu, doporučuji obsah překrýt potravinářskou fólií a umístit na chladném a tmavém místě (nesmíme ho tam ovšem zapomenout). Nyní přistoupíme k již avizovanému kroku: hlavu uřízneme. Jelikož problém krve jsme vyřešili, nehrozí, že pracovní místo potřísníme. Dbejme však při řezání na kabel od sluchátek, neboť jeho porušením by hlava přišla o nerušený zážitek z poslechu. Uříznutou hlavu odložíme na stůl a můžeme se jít věnovat činnosti, která nás nutila opustit pracovní prostor. Pozor: zajistěte hlavu, aby ze stolu nespadla a postarejte se, aby měla dost poslechu až do doby, kdy se vrátíte. Krk je vhodné zakrýt zmíněným víčkem od jídlonosiče: vždy existuje riziko, že někoho potkáte s obnaženým krkem a věřte mi, není to hezký pohled! Dezinfekce a rychloobvazy slouží k ošetření ran, jež jsme utržili na prstech při řezání. To se ale časem poddá - nešikové maso musí pryč! 

A nyní, co udělat po návratu: Nejprve nasadíme opatrně hlavu zpět na krk (dbáme na správné umístění hlavy s ohledem na orientaci zbytku těla a to jak v horizontálním, tak vertikálním směru. Obzvláštní pozornost věnujeme správnému směrování obličeje). Když jsme si jisti, že je hlava správně orientována, jemně zatlačíme. Poté nahmatáme krční žílu a v klidu nařízneme: Tentokrát nehrozí, že bude krev samovolně vytékat, neboť v těle ani v hlavě žádná není. Přichází klíčový krok: vezmeme lavor s krví. Zacpeme jeden konec silikonové hadičky, která musí být, upozorňuji, v tu dobu zcela ponořena v kapalině, prstem a tento konec hadičky zdvihneme. Druhý konec nechť zůstane ponořený v krvi, jinak jsme celý proces podělali a musíme tam tu hadičku znovu vymáchat celou. Ale my jsme lepší: správně ucpaný konec hadičky nasadíme na správně uchopenou krční žílu a srdce postupně všechnu krev přečerpá zpět do těla. 

Gratuluji: vykonali jsme, co jsme potřebovali, hlava zůstala nerušena při poslechu skvělé hudby či rozhlasových pořadů, zatímco my tu nebyli. Nyní s ní můžeme klidně pokračovat v práci. 

Ale toto není vše: brzy zjistíte, že ne všechny činnosti, kterým se po odchodu z pracovního prostoru chcete věnovat, lze vykonávat tak říkajíc bezhlavě. Někomu může přinést problém jíst bezhlavě, někomu srát bezhlavě. Nejhorší je dle mého si bezhlavě čistit zuby! A samozřejmě, ne každou partnerku, každého partnera vzrušuje bezhlavý rytíř. Po jeho vzoru bychom si mohli vzít hlavu do podpaží: jenže to neřeší přívodní kabel ani dobře známý fakt, že bezhlavá postava, jež si nese vlastní hlavu v podpaží, může náhodné svědky děsit, a to i tehdy, pokud holý krk správně zakryla víčkem od jídlonosiče. Proto je lepší mít hlav víc. Jednu si necháte v koupelně, jednu u postele, kde spí hypotetická partnerka, hypotetický partner, jednu viset na botníku. Každou hlavu můžete navíc opatřit jinými sluchátky a do nich pustit nezávislý program, jenž hlavu udrží ve vyladění k činnosti, při níž bývá obvykle provozována. Hlava na kuchyňské lince může poslouchat TV Paprika, hlava na záchodě může poslouchat Marylina Mansona, hlava u postele u hypotetické partnerky, hypotetického partnera například bratry Nedvědy (nebo naopak). Jediné, co musíme mezi hlavami přenášet, je lavor s krví. Zde však hrozí pouze malé nebezpečí, že krev rozlijeme. Výhody dle mého názoru, rozhodně převažují.

Tak přátelé, doufám, že jsem vás dnes naučil něco nového a zajímavého a brzy to sami využijete.