něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
Na

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 04. 10. 2021 na slet č.40 v 19h do klubu Paliárka.            

Cigánská Rom-ance (poezie, Holka s vlkem) • (bez názvu) (poezie, Adam Pomahač)

20.9.2021
(bez názvu)

Jsou chvíle, kdy neexistuje nic, jen stojící prázdno, kdo je tam, a co má tu cestu, v ničem
hej! Pozor! Stůj ty tam, šklebí se na mě expresionismus, nechtěl jsem jen tak ukájet své svědomí
Vzpomínáte ještě na ty časy, kdy jsme byli stejní?
Ne, tahle věta nemá co do činění s uměleckým výstupem, to jenom můzy se přišly ohřát
Měl jsem kdysi sen, kde festival probíhal ve vodě
Drž už hubu, nikoho tyhle tvoje výlevy nezajímají
Chtěl jsem jako dřív, no víte… těžko se o tom mluví, s tím zachyceným semenem, ze kterého tak má klíčit láska
Nechtěl jsem jim o tom mluvit, oni tomu nerozumějí, s nima to nejde, bohužel
Nevíte, kde bych tady našel tanec? A stopa střevíce mi s mohutným zašuměním padala do tváře
Otupělý mechanismus mě tedy vedl příbojem jakéhosi blaha, kde nebylo rozumět kdo, s čím a jak.
Chtěli jsme se milovat, ale ona nevěděla, nevím zda chtěla, do toho se zase připletla práce,
Hej, vstávej, tady není čas ani prostor na koho s kým, kdy a kde, jasný?
Stopy střevíce šli pozpátku, na jinou, novou, možná snovou adresu
Nevíte, kde bych tady nalezl dalekohled? A stopy kontrastů dávaly najednou jiný obsah

Je mi divně, konkuroval telefon svému obsazenému tónu, ze kterého byl znát pouze onen známý epilog tůt, tůt, tůt,
Nikdo, ani s ničím jiným se už neozýval
Kam? Káže páže, do čehokoliv volající, odpovídal knír se svými štětinami, neměl už vůli, chtěl umřít, stál jenom o holící strojek a… konec
Nechtěl bych takhle dopadnout, opáčila Leninova bradka, já ze svého pána mám na to hrdosti dost, i když balzamovaného a mumifikovaného

Chtěl jsem přes to pole dopadnout jako dělostřelecký granát, opravdový dělostřelecký granát, ne jen když si někdo hodí rukou, a stopy na klávesnici rozbily mohutným třaskavým úderem mikročip i zbytky notebooku
Myslíte si, že ta stará láska už vymizela? Ptal se Bandaska, ne odpověděl Nývlt, ale něco z těch břehů má k tomu blízko, dáví se a trápí pod vznešelou sinalostí konjukce pluta a jupiteru

13.9.2021  (upr. 14.9.2021)
Cigánská Rom-ance

Nikdy bych nevěřila, že tě zabiju
Že seberu poslední zbytky naděje a vykopu ti hrob
Nikdy bych nesehnala kohokoliv podobného tobě
Vykonat velké dílo, žádá velkou oběť
Mrzí mě, že to nemůžeš vidět

Jsi tak krásný
Mramorově chladný
Odtažitý a bílý
A ty růže! No jako živé

Změnil ses mi před očima
A to jsem nemohla dopustit
Nemohla jsem dopustit, abys oněměl
Abys jedl z plastových talířků a brindal všude okolo

Musela jsem k tomu přikročit
Zachoval by ses snad na mém místě jinak?

Ještě budeš rád, že teď z tvého těla raší první úroda
Snad přinese štěstí

Cigánkám se prý nemá nikdy věřit, tak si mi holt neměl věřit
Nebo si neměl utýrat naše koně do krve
Byla bych ti odpustila i tu krev na tvém nose
Ale nemoc nikdy
Ta je ošklivá a ohavná
Amen


Vyvanutí (poezie, Tomáš Recht) • (V)nitroblock (poezie, Jorka Mouken) • Jorka Mouken v lázních - část II. - Den pátý (próza, Jorka Mouken)
    ➜ červenec 2021

4.8.2021
Jorka Mouken v lázních - část II. - Den pátý

 

Jacek, ten malej prcek

Slunko pálilo jak sviňa, Jacek se jen tak válel na louce vedle lázeňské budovy a přemejšlel, v co se dneska promění a kam půjde shánět jídlo a něco k pití. Musel to stihnout do oběda, protože pak začnou znít zvony, a to mu nedělá moc dobře. Když procházel kolem zahrádkářské kolonie všimnul si, že tu lidi pěstují různou zeleninu, ovoce, a že tu mají i studny s vodou, takže se rozhodnul, že bude pajtlovat zrovinka tady.

Měl to přeci jen kousek a nemusel se moc namáhat, dokonce, ani v nic proměňovat, protože skoro na každé té zahrádce mají nějakého toho zahradního trpaslíka, no a Jacek přeci jen jako trpaslík vypadá. To ovšem nevěděl, že oni „zahraďáci“ jsou vlastně strážci. Tak po několika bitvičkách malejma lopatičkama nakonec ukradl všechnu úrodu ze všech zahrádek a porozbíjel skoro všechny zahraďáky.

Nejhorší na tom je, že všechnu ourodu, jak tomu říkal, přinesl ke mně do pokoje, takže jsem najednou měl všechny kouty plné nezralé mrkve, petržele, zelených broskví a meruněk, hromady brambor, cibule, malinkých jablek a taky asi dvacet malejch lopatiček, který tam nemohl nechat, protože se prej můžou hodit. No pokojská z toho nebyla moc nadšená, ale co, vodnesla si vejslužku a nechala to plavat.

< Pokračování příště >

4.8.2021
(V)nitroblock

 

Kouřím, koukám z vokna, a vidím, jak jdou vokolo blbý kecy.

Tu se najednou rozbila láhev vod piva, střepy se rozletěly po vokolí jako malí ptáčci.

Já je krmím pískem a koukám na kočku, jak se zachová, má přece ptáčky ráda.

Jde kolem dítě a říká matce: „Hele, barevní vrabečci!“

Matka jen odsekne: „Zase nějaký performance.“

 

 

3.8.2021
Vyvanutí

Dávám vyvanout

hospodou zakouřený

tričko Nirvana.



⇡nahoru⇡         ➜ červenec 2021


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.