něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
Na

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte 03. 10. 2016 na slet P40 v 19h do klubu Paliárka.            

Dentální hygienistka (poezie, Durman)

12.9.2016
Dentální hygienistka

dentální hygienistka

má oči jako mončičák

a nozdry jak dvě brázdy

za lodí

 

dívá se mi do krku

a já jí do očí

máme to spolu zvláštní vztah

nástroj pod mou dásní rozdrnčí


31.8.2016
Pohádková víla z lesů

Pohádková víla z lesů

 

Stal jsem semalým nenápadným človíčkem

a náhle se ocitl

ve zdánlivě nekonečném lese

zpěv ptáků utichával

a koncertního dění se zhostili cvrčkové

šum potoka

a zívání starých stromů

a koncertní dění mělo tendenci gradace

otáčel jsem se

nelevo

napravo

dozadu 

i dopředu

a koncertní dění

s příchodem luny

opět utichlo

zastavil jsem se

já malý nenápadný človíček

čekal

a docela se obával.

vlny proudící poezie větru

nastolili novou vůni

nová slova

a ta slova začala zpívat.

poraněná na pařezu u pěšinky

zjevila se malá víla

skoro tak malá

jako já jsem byl

to z jejích úst

se linul zpěv

to její zpěv

způsoboval mou opilost

a má opilost byla značná

pohupoval jsem se zasněně

uchvácen naprosto

pohupoval jsem se směrem k ní

a čekal co se stane.

Duch lesa se otcovsky usmál

a jeho dcera

pohádková víla z lesů

vstala

kulhavým krokem

dotančila k mé maličkosti

a políbila mě na špičku nosu

byl jsem snad ještě menší než doposud

vzala mě do svých opatrných dlaní

a lehkým dechem

sfoukla z mé truchlivosti veškeré nečistoty

veškeré bolesti pozemského bytí...

 

,,Nemůžeš být se mnou

nemůžeš

jen krásou

štěstím

a radostí

se můžeš pár dní opíjet

poté se vše rozplyne

zmizí

i ty zmizíš

nikdy jsi nebyl

jsem tvou iluzí

tvým snem

a ty jsi jen obrazem lidového vyprávění."

 

Plakal jsem jak dítě

kterému se rozplynula pohádka

plakal jsem jak malý kluk

kteremu dospěli všechny princezny

a stali se spořádanými ženami.

 

Jednoho dne

v jisté době

bez důkazů

jsem se ocitl

poprvé v životě

na břehu oceánu

na břehu 

který dýchal

stal jsem se opět

tím malým nenápadným človíčkem

opět mě zachvátil dávný pocit

zdánlivě nekonečného lesa

tím lesem

byli její vlasy

břeh byl jemnou pokožkou

a každý záchvěv vracející se krásy

polibkem

vzpoměl jsem si

na její oči

na krásné modré oči

z lehkým nádechem

šedých oceánských dálek.

 

V jedné staré

lidové písní

jež zavání pohádkou

jsou tato slova:

 

,,Skočil malý človíček

do očí krásné víly

a ty oči spanilé

ho ihned nezabili.

 

skočil malý človíček

do hlubin oceánu

a ty oči spanilé

zmizeli hned k ránu.

 

skončil malý človíček

na břehu nové země

a ta země zasela v něj

lásky nové sémě."

 

Ovšem poslední slova

které ještě slyšel on sám

za dobu své nedlouhé existence

byla jak mantra

pomalu se do skáli vytesávající.

 

,,Chtěla bych se s tebou milovat za světla

abych na tebe viděla

chtěla bych se s tebou milovat za světla

abych na tebe viděla."

 

24.8.2016

Švihov - nedaleko vodního hradu


26.8.2016
Každej den o 4 minuty hustší pusto na synapsích

smotek.jpg



⇡nahoru⇡         ➜ červenec 2016


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.